Hromadná registrace do katalogů je zbytečná investice – 2. díl

Autor: Jaroslav Fišer

Hromadná registrace do katalogů patří mezi poměrně oblíbené postupy, jak rychle a snadno získat velké množství zpětných odkazů. Za přijatelnou cenu v řádech jednotek korun za trvalý odkaz je možné získat stovky odkazů. Pokusili jsme se shrnout výhody a nevýhody tohoto procesu a jeho výsledný vliv na zlepšení výsledků registrovaného webu do katalogů. Tento článek jsme zaměřili na kvalitu samotných katalogů.

V prvním díle této minisérie jsme hodnotili cenu, rychlost a přímý měřitelný přínos hromadné registrace do katalogů pro jednotlivý web. Zatímco cena, rychlost a přístup registrátora obstály na výbornou, samotný efekt byl mizivý. Během prvního měsíce od registrace se nepodařilo prokázat sebemenší vliv katalogů na výsledky webu v Seznamu ani Google. Návštěvnost z těchto katalogů rok od zaregistrování pak byla nicotná až žádná.

Proč vlastně registrace do katalogů nefunguje?
Odpověď na výše uvedenou otázku není složitá. Kvalita těchto katalogů je tak nízká, že vyhledavače prakticky nezajímají a nemají důvod procházet jednotlivé stránky. To jsme si ověřili jednoduchým testem pomocí operátoru site. Přibližně 14 měsíců po zaregistrování odkazů jsme zkusili na Seznamu i Google vyhledat prostřednictvím příkazu název firmy site:urlkatalogu.tld zaindexovanou stránku s názvem firmy v katalozích, do kterých proběhla registrace. Záměrně jsme vybrali web firmy, která má neobvyklé unikátní jméno a to bylo vždy v titulku katalogového zápisu. Nebylo proto obtížné takto unikátní název ve výsledcích dohledat.

Jak a co jsme měřili a zkoumali?
Celkem registrace proběhla do 140 katalogů. Z tohoto seznamu jsme předem vyloučili katalogy, které běžely na subdoménách, protože ty už samy o sobě nebudí důvěru, respektive hodnota odkazu z těchto katalogů je mizivá. Ze 140 katalogů jich rázem 38 zmizelo a zůstali jsme na čísle 102. U všech těchto katalogů jsme ručně prozkoumali všechny výsledky, které vyhledavač nabídnul. Pokud nabídnul velké množství výsledků (řádově stovky), hledaný výraz jsme upřesnili tím, že jsme přidali další slovo, které se v titulku všech katalogových zápisů vyskytovalo.

Výsledky
Jak už jsem naznačoval v předchozím díle, výsledky jsou doslova tristní. Ze 102 hodnocených katalogů měl Seznam ve své databázi pouze 44 stránek obsahující název firmy a google.cz dokonce jen 35 stránek. Hned u 47 katalogů, tedy bezmála polovině ze sledovaných, se pak v našem testu neobjevil ani jeden z vyhledavačů. Nutno podotknout, že jsme navíc byli v počítání ještě velice mírní, když jsme přičetli plusový bod i v okamžiku, kdy se nabídla v SERPu stránka, která už ve skutečnosti hledané slovo neobsahovala. Stejně tak jsme nehodnotili, zda vůbec daná stránka obsahuje odkaz na registrovaný web. V některých případech totiž katalog odkazuje na registrovaný web až v detailní kartě webu a přitom v SERPu se objevila pouze stránka s výpisem a odkazem na tuto kartu. Samotná karta už ale nikoliv.

Postřehy
Zajímavé je, že ačkoliv se všeobecně uvádí, že Seznam má slabší index než Google, měl tuzemský vyhledavač ve své databázi více stránek, které hledaný výraz obsahovaly. Často se ale také objevují tvrzení, že Google indexuje podstatně více stránek než kolik jich pak zařadí do výsledků vyhledávání. Tím se patrně snaží odfiltrovat nezajímavé stránky, kterých je v našem seznamu katalogů velké množství.
Určitou roli v zobrazování zaindexovaných stránek ve vyhledavačích bude hrát asi i doba od registrace. V případě některých katalogů se hledané slovo zobrazilo v SERPu vyhledavače i u jiných firem, kde figurovalo např. popisném textu. Námi hledaná firma však nalezená nebyla, ačkoliv při dodatečné kontrole v katalogu její záznam opravdu umístěn byl. Vysvětluju si to tím, že u nověji registrovaných firem ještě nedošlo k tomu, že by je vyhledavač vyřadil ze svého indexu.
V neposlední řadě bych zmínil ještě fakt, že v šesti případech katalog vůbec nefungoval a v několika případech bylo jasné, že jde o duplicitní katalogy, které se zobrazují pouze pod jinou doménou.

Závěr
Hromadná registrace do katalogů je dle mého názoru zbytečný krok a to i přes velmi nízkou cenu. Přímý přínos do vyhledavačů je nulový, návštěvnost také. Jak se pak ukázalo v našem testu, vyhledavače Seznam ani Google pak v polovině případů katalogový zápis vůbec nenašly nebo je nezařadily do výsledků vyhledávání. Odkaz jako takový uškodit nemůže, nicméně jak zmínil Plaváček v diskuzi na Webtrhu, v některých případech hrozí riziko, že si vytvoříte „špatný a nedůvěryhodný základ odkazového profilu“. To se podle mě týká především nových webů, které ještě nemají dostatečně silnou základnu přirozených odkazů. A právě takové weby se do katalogů registrují nejčastěji. V některých případech může být krátkodobým přínosem fakt, že část katalogů zobrazuje na své úvodní stránce poslední přidané odkazy. Krátkodobě tak můžete získat odkaz z úvodní stránky katalogu, která má (někdy) vysoké ranky.
Tento článek rozhodně nemá za úkol poškozovat hromadnou registraci do katalogů a to ani do těch katalogů, které v testu neuspěly dobře. Registrace do katalogů význam má a určitě bych ji jako základ kvalitního linkbuildingu doporučil. Nespoléhal bych však na množství, ale na kvalitu. Kvalitních katalogů je na českém internetu poměrně dost. Kromě katalogů všobecných existují i oborové katalogy či portály (dříve byla snaha označovat je slovem vortál, které se však neujalo). Registrace webu do takového katalogu naopak smysl má a v některých případech se jistě vyplatí za umístění odkazu do takového katalogu i zaplatit. Takové weby však v nabídce registrátorů obvykle nenajdete. Doporučuji také provádět registraci ručně a nepoužívat vždy stejný titulek a popisek.

Čtěte také: Hromadná registrace do katalogů je zbytečná investice – 1. díl

Štítky: Google, katalogy, Seznam, vyhledavače

Tento článek byl publikován 11.8.2011 at 14:18 v kategorii Marketing, SEO, vyhledavače. Můžete sledovat všechny komentáře přes RSS 2.0 feed.